Po shlédnutí filmu o odvážné novinářce Veronice Guerin, jsem si uvědomila, že je to právě smrt člověka, která stimulovala vládní orgány Irska, aby začly něco dělat s drogovou kriminalitou. Smutné na tom je také to, že před Veronikou Guerin to byla smrt spousty mladých lidí( často i dětí), která nikoho nestimulovala natolik, aby se přitvrdilo při boji s drogovou mafií již před zavražděním Veronika. Každopádně můj obdiv patří všem lidem, kteří bojují za lidská prava
a spravedlnost a každý den dávají v risk své životy...Dejte si ruku na srdce,..., kdo z nás je toho schopen? Upřímně-já jsem strašpitel. Stejný pocit mám i z dokumentů o lidech v odboji a vůbec všech bojovníku, co položily své životu za svobodu na život jiným. Je polituhodné, že my lidé nemáme úctu
k těmto zesnulým a války jsou tu stále...