Film plyne jako klavírní koncert
Tento film jsem viděla poprvé někdy v první půli 90. let, kdy jsem byla ještě poměrně malá a film mne nijak neuchvátil, dokonce mám pocit, že jsem tehdy u něj usnula. Ani při další repríze to nebylo o moc lepší, to jsem zase po několika desítkách minut nudou odešla spát. Až teprve v dospělosti jsem tento filmový skvost ocenila (pozdě, ale přece), jakožto hudební nadšenec jsem naprosto dodnes uchvácená filmovou hudbou Michaela Nymana (hlavně mě bere za srdce skladba The Sacrifice a The Heart Asks Pleasure First/ The Promise), nádherné scenérie rozbouřeného moře a samozřejmě skvělé herecké výkony. Ale ruku na srdce - opravdu si Anna Paquin jakožto Flora toho Oscara zasloužila? Hodnotím 9/10.

Zajímavosti:

Chyba ve filmu: Baines (Harvey Keitel) má při svém příchodu na divadelní představení o příběhu Modrovouse nepomalovanou tvář, ač o pár vteřin později kdy se jde usadit na židli ji má již pomalouvanou domorodými malbami.

Herečka Anna Paquin roku 1994 získala za svou vedlejší roli v tomto filmu Oscara, čímž se stala druhou nejmladší držitelkou v historii této prestižní fimové ceny. Ona sama tomuto ocenění nepřikládala nikdy velký význam, dokonce ji o několik let později málem ztratila během stěhování. Po nalezení ji prý "vystavila" na WC v jejich bytě.

Anna Paquin se dostala k této filmové roli kterou se proslavila paradoxně náhodou. Původně se totiž o roli Adiny dcery ucházela její starší sestra, kterou Anna s rodiči pouze doprovázela na casting. Filmaři si však všimli i Anny a půjčili jí scénář, aby se do příště naučila několik replik a pak jim je předvedla. Anna se pak učila doma společně s její starší sestrou a při dalším castingovém řízení si nakonec filmaři vybrali Annu.

Je to opravdu krásný a umělecký film. Podle mě ho ještě spousta lidí neviděla, je to přece už 17 let ,,starý,, film a ostatní se nejspíš chtějí koukat na blbosti jako stmívání, které je úplně o ničem.