"Schizofrenie je hluboká, je to ta nejhlubší nemoc mé duše, je zkouškou srdce i duše, co všechno snese a vydrží. Schizofrenie je zvláštní prokletí plné zmatku a nepochopení, plné duševní bolesti a strádání stejně jako věčné nespokojenosti se sebou a se svým životem, je to ze všech nemocí ta nejsložitější a nejnevyzpitatelnější nemoc všech nemocí, které není snadné vubec porozumět, protože všechno snadno bere a po čase dává to vytrpěné nejtěžší a málokdy i to nejlepší. Schizofrenie je těžký duševní boj, je především zkouškou vule, motivace a víry, svého přesvědčení, jak by se měl život vnímat a prožít, kdy s každou atakou přehodnocujete vždy i sebe, své osobní hodnoty a měníte žebříček svých hodnot. Medikace v tom muže hodně pomoci, ale nikdy nezahojí hluboké rány duše, když nemáte skutečně dobrého psychologa, snadno sejdete z cesty i s medikací bud, anebo vám medikace častěji nikdy už nedává ten pravý smysl. Schizofrenie je především krizí smyslu života, hodně hloubáte a ptáte se proč a jak tu zkušenost přijmout bez zbytečné nenávisti a bez obvinování a sebenenávisti -bez psychologa často nikdy plně nejde, protože u schizofrenie je to častěji i o hledání smyslu duševní bolesti, kdy bez rodiny, bez dobrého psychologa a bez skutečně dobrých přátel urazíte vždy jen pul cesty a ta zbývající část cesty je bohužel i v atakách, když je plně neprožijete, nevybudujete si nikdy skutečně dobrý náhled na své duševní onemocnění a nepoznáte nikdy plně sami sebe co všechno je schizofrenie, ale to ze všeho nejduležitější a nejcenější je vždy obyčejná pozornost a laskavost, starost a péče" Martin Dyntar